Зыгмунт Баўман (па-польску: Zygmunt Bauman; 19 лістапада 1925, Познань, Польшча — 9 студзеня 2017, Лідс, Вялікабрытанія) — польскі і ангельскі філёзаф, сацыёляг, эсэіста, адзін з стваральнікаў канцэпцыі постмадэрнізму. Шмат часу ўзначальваў катэдру сацыялёгіі Лідскага ўнівэрсытэту. Прафэсар гуманітарных навук. Спэцыялізаваўся ў тэорыі культуры. Вядомы дзякуючы дасьледаваньням Галакосту і постмадэрніскага кансумэрызму.

Зыгмунт Баўман
Zygmunt Bauman
Зыгмунт Баўман (2013)
Дата нараджэньня 19 лістапада 1925
Месца нараджэньня Познань, Польшча
Дата сьмерці 9 студзеня 2017
Месца сьмерці Лідс, Вялікабрытанія
Месца вучобы
Занятак філёзаф, сацыёляг, прафэсар унівэрсытэту, пісьменьнік, публіцыст
Навуковая сфэра сацыялёгія[1]
Месца працы
Сябра ў камітэты Польскай Акадэміі навук[d]
Дзеці Irena Bauman[d]
Узнагароды

Жыцьцяпіс

рэдагаваць

Зыгмунт Баўман нарадзіўся 19 лістапада 1925 годe ў сям'і польскіх жыдоў, сын Зоф'і і Маўрыцыя. Бацькам быў бугалтарам. Жыдоўскае паходжаньне маладога Зыгмунта стварала яму праблемы з прыняцьцем іншымі вучнямі ў школе. Ён скончыў знакамітую гімназію Бэргера ў Познані, атрымаўшы адукацыю ў гета[3].

З пачаткам Другой сусьветнай вайны ў верасьні 1939 году ён разам з бацькамі ўцёк у Савецкі Саюз. Дзеяньні ягонай сям'і былі матываваныя неабходнасьцю выратавацца ад дзейнасьці Einsatzgruppen, якія забівалі жыдоў падчас нямецкай агрэсіі супраць Польшчы. Сям'я Баўмана была абавязаная сваім выжывантнем маці, якая працавала кухаркай у сталоўцы і магла карміць мужа і сына. Апошні працягнуў адукацыю за мяжой. Ён скончыў сярэднюю школу з адзнакай у 1942 годзе; у ягоным дыплёме было пазначана, што ў яго «выдатныя інтэлектуальныя здольнасьці» і ён карыстаецца «аўтарытэтам і заслужанай павагай»[3].

У 1943 годзе ён пачаў вучобу ў Горкаўскім унівэрсытэце, але кіраўніцтва ўнівэрсытэту зразумела, што ня можа прыняць замежніка. Затым Баўман правёў пэрыяд 1942–1943 гадоў, працуючы на ​​лесапільні ў Горкім. У 1943 годзе ён быў мабілізаваны і прызваны ў Маскоўскую міліцыю, у якой служыў некалькі месяцаў. Рэгуляваў рух на вуліцах у якасьці «інспэктара дарожнага руху»[4].

Склаўшы іспыты на атрыманьне дыплёма аб заканчэньні сярэдняй школы ў дзевятнаццаць гадоў (1944 г.), ён уступіў у 1-ю Польскую армію. Ён служыў палітычным і пэдагагічным афіцэрам у шэрагах 4-й пяхотнай дывізіі імя Яна Кілінскага. Менавіта там ён знайшоў прызнаньне, нягледзячы на ​​сваё жыдоўскае паходжаньне, што паўплывала на ягоную далейшую кар'еру. Ён удзельнічаў у бітве пад Калабжэгам, дзе быў паранены, і ў бітве за Бэрлін[4].

Паводле дасьледаваньняў Пятра Гантарчыка з Інстытуту нацыянальнай памяці, у 1944 годзе Зыгмунт Баўман падпісаў абавязацельства супрацоўнічаць у якасьці агента-інфарматара Ваеннай інфармацыі пад псэўданімам «Semjon»[5]. 16 сакавіка 1953 году, праз дзесяць дзён пасьля сьмерці Сталіна, Баўман быў звольнены з пасады і прафэсійнай ваеннай службы з-за сувязяў з «цалкам буржуазнай сям'ёй» і нежаданьня разрываць зь ёю адносіны, і таму быў прызнаны «непрыдатным да далейшай ваеннай службы»[6].

Баўман сумяшчаў вайсковую службу з вячэрнімі заняткамі па філязофіі і сацыялёгіі. Пасьля вайны ён вучыўся ў Варшаўскім унівэрсытэце. Да абароны магістарскай дысэртацыі па філязофіі, напісанай на сэмінары Адама Шафа ў 1954 годзе, ён працаваў ва ўнівэрсытэце асыстэнтам Юліяна Хохфэльда[6].

У траўні 1956 году ён абараніў падрыхтаваную пад кіраўніцтвам Хохфэльда доктарскую дысэртацыю пад назвай «Палітычная дактрына Брытанскай лейбарысцкай партыі», рэцэнзэнтамі якой былі Адам Шаф і Караль Лаптэр, а праз год — падчас пасьлякастрычніцкай адлігі — атрымаў стыпэндыю, якая дазволіла яму правесьці год у Лёнданскай школе эканомікі. Вынікі далейшых дасьледаваньняў брытанскага працоўнага руху ён абвясьціў у сваёй габілітацыйнай дысэртацыі «Кляс, рух, эліта. Сацыялягічнае дасьледаваньне гісторыі ангельскага працоўнага руху», якую абараніў у 1960 годзе. З гэтага часу кар'ера Баўмана пачала разьвівацца: ён стаў галоўным рэдактарам навуковага часопіса «Studia Socjologiczne» і заняў пасаду Хохфэльда на катэдры агульнай сацыялёгіі Варшаўскага ўнівэрсытэту[4].

У выніку працяглай антысэміцкай кампаніі 25 сакавіка 1968 году Баўман разам з многімі іншымі навукоўцамі Варшаўскага ўнівэрсытэту (у тым ліку Лешакам Калякоўскім, Улодзімежам Брусам і Марыяй Гіршовіч) быў выключаны з унівэрсытэту[3]. З-за варожай атмасфэры, якая суправаджала сакавіцкія падзеі, у чэрвені ён пакінуў Польшчу разам з сям'ёй. Ён эміграваў у Ізраіль, дзе правёў тры гады. Вывучыўшы іўрыт, ён чытаў лекцыі ва ўнівэрсытэце Тэль-Авіву. Аднак ён вырашыў, што «цяжка загаіць раны нацыяналізму, нанесеныя іншымі нацыяналізмамі», таму эміграваў у Вялікабрытанію. Там ён паступіў ва ўнівэрсытэт Лідсу, а ў 1972 годзе стаў загаднікам катэдры сацыялёгіі, якую займаў да 1990 году[4].

У 1990 годзе ён выйшаў на пэнсію, але працягваў пісаць шэраг кнігаў пра сучасныя тэндэнцыі ў эўрапейскіх грамадзтвах. Ён публікаваўся ў такіх часопісах і газэтах, як «Gazeta Wyborcza», «Polityka», «Kultura Liberalna» і «Znak»[4].

Ён памёр 9 студзеня 2017 году ў Лідсе[7]. Прычынай сьмерці стала сардэчная недастатковасьць. Пасьля сьціплых пахаваньняў ягонае цела было крэміраванае, а прах разьвеяны ў маёнтку Баўманаў[7].

Навуковая дзейнасьць

рэдагаваць

Баўман напісаў больш за 50 навуковых працаў, сфармуляваў такое паняцьце ў сацыялёгіі, як «плынная сучаснасьць», дасьледаваў праблемы глябалізацыі[8].

Варшаўскі пэрыяд:
рэдагаваць
  • 1957: Zagadnienia centralizmu demokratycznego w pracach Lenina [Questions of Democratic Centralism in Lenin's Works]. Warszawa: Książka i Wiedza.
  • 1959: Socjalizm brytyjski: Źródła, filozofia, doktryna polityczna [British Socialism: Sources, Philosophy, Political Doctrine]. Warszawa: Państwowe Wydawnictwo Naukowe.
  • 1960: Klasa, ruch, elita: Studium socjologiczne dziejów angielskiego ruchu robotniczego [Class, Movement, Elite: A Sociological Study on the History of the British Labour Movement]. Warszawa: Państwowe Wydawnictwo Naukowe.
  • 1960: Z dziejów demokratycznego ideału [From the History of the Democratic Ideal]. Warszawa: Iskry.
  • 1960: Kariera: cztery szkice socjologiczne [Career: Four Sociological Sketches]. Warszawa: Iskry.
  • 1961: Z zagadnień współczesnej socjologii amerykańskiej [Questions of Modern American Sociology]. Warszawa: Książka i Wiedza.
  • 1962 (with Szymon Chodak, Juliusz Strojnowski, Jakub Banaszkiewicz): Systemy partyjne współczesnego kapitalizmu [The Party Systems of Modern Capitalism]. Warsaw: Książka i Wiedza.
  • 1962: Spoleczeństwo, w ktorym żyjemy [The Society we inhabit]. Warsaw: Książka i Wiedza.
  • 1962: Zarys socjologii. Zagadnienia i pojęcia [Outline of Sociology. Questions and Concepts]. Warszawa: Państwowe Wydawnictwo Naukowe.
  • 1963: Idee, ideały, ideologie [Ideas, Ideals, Ideologies]. Warszawa: Iskry.
  • 1964: Zarys marksistowskiej teorii spoleczeństwa [ An Outline of the Marxist Theory of Society]. Warszawa: Państwowe Wydawnictwo Naukowe.
  • 1964: Socjologia na co dzień [Everyday Sociology]. Warszawa: Iskry.
  • 1965: Wizje ludzkiego świata. Studia nad społeczną genezą i funkcją socjologii [Visions of a Human World: Studies on the genesis of society and the function of sociology]. Warszawa: Książka i Wiedza.
  • 1966: Kultura i społeczeństwo. Preliminaria [Culture and Society, Preliminaries]. Warszawa: Państwowe Wydawnictwo Naukowe.
  • 2017: Szkice z teorii kultury [Essays in cultural theory]. Warszawa: Wydawnictwo Naukowe Scholar. ISBN 978-83-7383-878-9
Лідзкі (брытанскі) пэрыяд:
рэдагаваць
  • 1972: Between Class and Elite. The Evolution of the British Labour Movement. A Sociological Study. Manchester: Manchester University Press ISBN 0-7190-0502-7 (Polish original 1960)
  • 1973: Culture as Praxis. London: Routledge & Kegan Paul. ISBN 0-7619-5989-0
  • 1976: Socialism: The Active Utopia. New York: Holmes and Meier Publishers. ISBN 0-8419-0240-2
  • 1976: Towards a Critical Sociology: An Essay on Common-Sense and Emancipation. London: Routledge & Kegan Paul. ISBN 0-7100-8306-8
  • 1978: Hermeneutics and Social Science: Approaches to Understanding. London: Hutchinson. ISBN 0-09-132531-5
  • 1982: Memories of Class: The Pre-History and After-Life of Class. London/Boston: Routledge & Kegan Paul. ISBN 0-7100-9196-6
  • c. 1985 Stalin and the Peasant Revolution: A Case Study in the Dialectics of Master and Slave. Leeds: University of Leeds Department of Sociology. ISBN 0-907427-18-9
  • 1987: Legislators and Interpreters: On Modernity, Post-Modernity, Intellectuals. Ithaca, NY: Cornell University Press. ISBN 0-8014-2104-7
  • 1988: Freedom. Philadelphia: Open University Press. ISBN 0-335-15592-8
  • 1989: Modernity and the Holocaust. Ithaca, NY: Cornell University Press 1989. ISBN 0-8014-2397-X
  • 1990: Paradoxes of Assimilation. New Brunswick: Transaction Publishers.
  • 1990: Thinking Sociologically. An Introduction for Everyone. Cambridge, MA: Basil Blackwell. ISBN 0-631-16361-1
  • 1991: Modernity and Ambivalence. Ithaca, NY: Cornell University Press. ISBN 0-8014-2603-0
  • 1992: Intimations of Postmodernity. London, New York: Routhledge. ISBN 0-415-06750-2
  • 1992: Mortality, Immortality and Other Life Strategies. Cambridge: Polity. ISBN 0-7456-1016-1
  • 1993: Postmodern Ethics. Cambridge, MA: Basil Blackwell. ISBN 0-631-18693-X
  • 1994: Dwa szkice o moralności ponowoczesnej [Two sketches on postmodern morality]. Warszawa: IK.
  • 1995: Life in Fragments. Essays in Postmodern Morality. Cambridge, MA: Basil Blackwell. ISBN 0-631-19267-0
  • 1996: Alone Again – Ethics After Certainty. London: Demos. ISBN 1-898309-40-X
  • 1997: Postmodernity and Its Discontents. New York: New York University Press. ISBN 0-7456-1791-3
  • 1995: Ciało i przemoc w obliczu ponowoczesności [Body and Violence in the Face of Postmodernity]. Toruń: Wydawnictwo Naukowe Uniwersytetu Mikołaja Kopernika. ISBN 83-231-0654-1
  • 1997 (with Roman Kubicki, Anna Zeidler-Janiszewska): Humanista w ponowoczesnym świecie – rozmowy o sztuce życia, nauce, życiu sztuki i innych sprawach [A Humanist in the Postmodern World – Conversations on the Art of Life, Science, the Life of Art and Other Matters]. Warszawa: Zysk i S-ka. ISBN 83-7150-313-X
  • 1998: Work, Consumerism and the New Poor. Philadelphia: Open University Press. ISBN 0-335-20155-5
  • 1998: Globalization: The Human Consequences. New York: Columbia University Press. ISBN 0-7456-2012-4
  • 1999: In Search of Politics. Cambridge: Polity. ISBN 0-7456-2172-4
  • 2000: Liquid Modernity. Cambridge: Polity ISBN 0-7456-2409-X
  • 2000 (Peter Beilharz ed.): The Bauman Reader. Oxford: Blackwell Publishers. ISBN 0-631-21492-5)
  • 2001: Community. Seeking Safety in an Insecure World. Cambridge: Polity. ISBN 0-7456-2634-3
  • 2001: The Individualized Society. Cambridge: Polity. ISBN 0-7456-2506-1
  • 2001 (with Keith Tester): Conversations with Zygmunt Bauman. Cambridge: Polity. ISBN 0-7456-2664-5
  • 2001 (with Tim May): Thinking Sociologically, 2nd ed. Oxford: Blackwell Publishers. ISBN 0-631-21929-3
  • 2002: Society Under Siege. Cambridge: Polity. ISBN 0-7456-2984-9
  • 2003: Liquid Love: On the Frailty of Human Bonds, Cambridge: Polity. ISBN 0-7456-2489-8
  • 2003: City of Fears, City of Hopes. London: Goldsmiths College. ISBN 1-904158-37-4
  • 2004: Wasted Lives. Modernity and its Outcasts. Cambridge: Polity. ISBN 0-7456-3164-9
  • 2004: Europe: An Unfinished Adventure. Cambridge: Polity. ISBN 0-7456-3403-6
  • 2004: Identity: Conversations with Benedetto Vecchi. Cambridge: Polity. ISBN 0-7456-3308-0
  • 2005: Liquid Life. Cambridge: Polity. ISBN 0-7456-3514-8
  • 2006: Liquid Fear. Cambridge: Polity. ISBN 0-7456-3680-2
  • 2006: Liquid Times: Living in an Age of Uncertainty. Cambridge: Polity. ISBN 0-7456-3987-9
  • 2006: Moralność w niestabilnym świecie [Morality in an instable World]. Poznań: Księgarnia św. Wojciecha. ISBN 83-7015-863-3
  • 2007: Consuming Life. Cambridge: Polity. ISBN 0-7456-4002-8
  • 2008: Does Ethics Have a Chance in a World of Consumers? Cambridge, MA: Harvard University Press. ISBN 0-674-02780-9
  • 2008: The Art of Life. Cambridge: Polity. ISBN 0-7456-4326-4
  • 2009: Living on Borrowed Time: Conversations with Citlali Rovirosa-Madrazo. Cambridge: Polity. ISBN 978-0-7456-4738-8
  • 2009: (with Roman Kubicki, Anna Zeidler-Janiszewska) Życie w kontekstach. Rozmowy o tym, co za nami i o tym, co przed nami. [Life in contexts. Conversations about what lies behind us and what lies ahead of us.] Warszawa: WAiP. ISBN 978-83-61408-77-2
  • 2010: 44 Letters from the Liquid Modern World. Cambridge: Polity. ISBN 978-0-7456-5056-2
  • 2011: Collateral Damage: Social Inequalities in a Global Age. Cambridge: Polity. ISBN 978-0-7456-5294-8
  • 2011: Culture in a Liquid Modern World. Cambridge: Polity. ISBN 978-0-7456-5355-6
  • 2012: This is Not a Diary. Cambridge: Polity. ISBN 978-0-7456-5570-3
  • 2012: (with David Lyon) Liquid Surveillance: A Conversation. Cambridge: Polity. ISBN 978-0-7456-6282-4
  • 2013 (with Leonidas Donskis): Moral Blindness: The Loss of Sensitivity in Liquid Modernity. Cambridge: Polity. ISBN 978-0-7456-6274-9
  • 2013 (with Stanisław Obirek): O bogu i człowieku. Rozmowy. Kraków: Wydawnictwo Literackie. ISBN 978-83-08-05089-7
    • translated as Of God and Man. Cambridge: Polity. ISBN 978-0-7456-9568-6
  • 2013 (with Michael Hviid Jacobsen and Keith Tester): What use is sociology? Conversations with Michael Hviid Jacobsen and Keith Tester. Cambridge: Polity. ISBN 978-0-7456-7124-6
  • 2013: Does the Richness of the Few Benefit Us All? Cambridge: Polity. ISBN 978-0-7456-7109-3
  • 2014: (with Carlo Bordoni) State of Crisis. Cambridge: Polity. ISBN 978-0-7456-8095-8
  • 2015: (with Rein Raud) Practices of Selfhood. Cambridge: Polity. ISBN 978-0-7456-9017-9
  • 2015: (with Irena Bauman, Jerzy Kociatkiewicz, and Monika Kostera) Management in a Liquid Modern World. Cambridge: Polity. ISBN 978-1-5095-0222-6
  • 2015: (with Stanisław Obirek) Of God and Man, Cambridge: Polity Press.ISBN 978-0-7456-9568-6.
  • 2015: (with Stanisław Obirek) On the World and Ourselves, Cambridge: Polity. ISBN 978-0-7456-8711-7.
  • 2016: (with Leonidas Donskis) Liquid Evil. Cambridge: Polity. ISBN 978-1-5095-0812-9
  • 2016: (with Ezio Mauro) Babel. Cambridge: Polity. ISBN 978-1-5095-0760-3
  • 2016: Strangers at Our Door. Cambridge: Polity. ISBN 978-1-5095-1217-1
  • 2017: Retrotopia. Cambridge: Polity. ISBN 978-1-5095-1531-8
  • 2017: (with Thomas Leoncini) Nati Liquidi. Sperling & Kupfler. ISBN 978-88-200-6266-8
  • 2017: Zygmunt Bauman. Das Vertraute unvertraut machen. Ein Gespräch mit Peter Haffner, Hoffmann und Campe, Hamburg 2017, ISBN 978-3-455-00153-2
  • 2017: A Chronicle of Crisis: 2011–2016. Social Europe Editions. ISBN 1-9997151-0-1
  1. ^ Нацыянальная служба Чэскай рэспублікі
  2. ^ https://library.leeds.ac.uk/special-collections/collection/1530
  3. ^ а б в Waldemar Kuligowski, Yoda, stalinowiec, parch, czyli Bauman w oczach Polaków, „Czas Kultury” (4), 2021
  4. ^ а б в г д Michał Jędrzejek, Mateusz Burzyk. Wszystkie życia Zygmunta Baumana. „Miesięcznik Znak”. 752, s. 11, 2018.
  5. ^ Piotr Gontarczyk. Towarzysz „Semjon”. Nieznany życiorys Zygmunta Baumana. „Biuletyn IPN”. 6/2006 (66). s. 74–83.
  6. ^ а б Shaun, Best, Zygmunt Bauman : why good people do bad things, London 2016, s. 11, ISBN 978-1-134-79165-1, OCLC 948791175
  7. ^ а б Magdalena Nowicka-Franczak, Płynna sława [online], Tygodnik Powszechny, 13 stycznia 2020, https://www.tygodnikpowszechny.pl/plynna-slawa-161684
  8. ^ Памёр філосаф і сацыёлаг Зыгмунт Баўман, Наша Ніва, 9.01.2017